ROZHOVOR: Milan Vyhnanovský, rozhodčí Řídící komise Čechy

Ahoj, Milane! V první řadě gratuluji k další úspěšné sezóně a postupu do vyšších soutěží. Jak hodnotíš sezónu 2016/17 ty?
Ahoj Kubo, moc ti děkuji. Proběhlá sezona pro mne byla jednoznačně nejúspěšnější jak z hlediska počtu odřízených utkání v nejvyšších krajských soutěží, tak z hlediska mé formy. Po celou sezonu jsem se cítil velmi dobře. Posbíral jsem i několik „velmi dobrých“ výkonů od delegátů, což se taky nestává každý víkend. Přišlo několik problémovějších utkání, ale to k fotbalu prostě patří.

 Našly by se nějaké zajímavé momenty, které by stálo za to vypíchnout?
Zmínil bych asi dvě má nejpovedenější utkání a to sice derby I.A třídy skupiny B mezi Dobrovicí a Luštěnicemi a pak také utkání krajského přeboru Rejšice – Zbuzany. Obě tato utkání se mi velmi povedla a v obou jsem obdržel velmi dobrý výkon a uznání od účastníků utkání. To vždycky rozhodčího potěší.

 Málokdo si tě už asi spojuje s hráčským dresem, ale ve stejnokroji rozhodčího jsme si tě již dávno zažili. Kdy jsi s touto činnosti vlastně začal a co tě k tomu vlastně vedlo?
Začal jsem asi týden před svými 15. narozeninami. O rozhodčí jsem se víceméně od mala zajímal. Vždycky mě zajímalo, jaké to je, řídit utkání, a také, jak to mezi rozhodčími chodí. Pak když jsem měl tendenci skončit s hraním, jsem se rozhodl, že bych to mohl zkusit. Mému odhodlání přispělo, že nás v té době často pískali mladí rozhodčí jako např. ty nebo Honza Brda, takže jsem věděl, že to prostě možné je a že bych mohl třeba jednou i něco dokázat.

 Jak vnímalo tvoje okolí rozhodnutí stát se mužem v černém?
Myslím si, že poměrně pozitivně. Setkal jsem se mnohem více s pozitivními reakcemi, než s negativními.

 Začátky bývají těžké. Neměl jsi někdy chuť hodit flintu do žita?
Nevzpomínám si, že by se stalo něco, že bych vyloženě přemýšlel o ukončení kariéry rozhodčího. Po některých nepříjemných zážitcích jsem si sice říkal, jestli to má člověk zapotřebí…Nakonec mě to však posílilo.

 Vybavíš si svoje první utkání ještě?
Vybavím si své úplně první utkání, kde jsem byl jako asistent na I.A třídě žáků na Tatranu Rakovník a jako rozhodčí pak v Kolešovicích na OP žáků. Detaily však ne.

 Jsi pověstný svojí pečlivostí a zájmem o statistiku. Dalo by se vyčíslit, kolik jsi již odřídil utkání? Máš přehled kolik jsi udělil karet atp. ?
Tak to je celkem pravda, taky studuji na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Nicméně jsem si nějaké dlouhodobé statistiky nikdy nevedl. Odhadem jsem odřídil cca 800 utkání, včetně přátelských. Ke kartám nic říct nedokážu. Informační systém vznikl až někdy v roce 2015 a tam už se tyto statistiky tvoří automaticky.

 Po tvém působení v okresních soutěžích jsi se posunul do těch krajských. Je to velký skok pro mladého rozhodčího?
Já jsem v kraji nejdřív působil na mládeži a na okrese jako asistent v utkání dospělých, protože mi ještě nebylo v té době 18 let. Pak jsem naskočil rovnou do soutěží krajských a určitý skok to je.

 Obecně se říká, že vyšší soutěže se řídí snáze? Jak to vidíš ty?
No, obecně se to tak asi dá říct. Krajský přebor se píská úplně jinak, než I.B třída nebo okresní přebor. Ve vyšších soutěžích jsou hráči zvyklí na úplně jiné souboje, než v těch nižších, proto si jako rozhodčí můžete dovolit hru mnohem více pustit, aby byla plynulejší, což i hráči dokážou ocenit. Na druhou stranu hra je mnohem rychlejší a je to mnohem náročnější fyzicky.

 Prošel jsi si B. Třídou, A. Třídou a v posledním roce již patřil k rozhodčím Krajského přeboru. Jak se změnila fyzická i odborná příprava oproti okresním soutěžím?
Fyzická příprava se tolik nezměnila, od začátku svého startu kariéry rozhodčího se snažím ve volném čase trénovat. Od té doby, co jsem se posunul do Krajského přeboru jsem se tomu snažil dávat více, ale ne vždy to s ohledem na časové vytížení šlo. Odborná příprava je stále stejná, od začátku své kariéry se připravuji na testy stejným způsobem a vždy je píši bez problémů.

 Málokdo z fotbalové veřejnosti vidí i jednu stránku v pozadí, kterou je časová vytíženost. Bylo asi nutné tomuto svému koníčku podřídit plno činností zejména po přechodu do kraje, viď?
Tak v době, co jsem začínal jsem vlastně o víkendy neměl pořádně co dělat a i přes týden jsem měl volný čas, takže to pro mě nebyl žádný problém. Postupem času a s postupem soutěžemi si uvědomuji, že by se mi trochu volného času o víkendu docela hodilo, nicméně už jsem na to tak zvyklý, že mi to prostě nevadí. Je to jako droga. Časově je to opravdu náročné, přirovnal bych to k polovičnímu úvazku – např. v 15h odjedete na zápas, vrátíte se třeba v 21h, takhle dvakrát za víkend, do toho jednu dvě mládeže a máte zabitý celý víkend. Obětovaného času však vůbec nelituji a věřím, že se mi to jednou v dobrém vrátí.

Máš vůbec někdy čas si jen tak zajít na fotbal na pivo a klobásu? 🙂
Hodně výjimečně. O to víc si to pak užívám.

 Poslední asi rok jsi již pravidelně řídil krajský přebor. Ten středočeský hraje plno exligistů. Setkal ses také s nějakými a jaký zanechali dojem?
Ano setkal. Například s Markem Kinclem, Mariem Ličkou, Radkem Šírlem, Lukášem Jarolímem, Davidem Jarolímem nebo Josefem Galbavým. Na všech je znát, že něco hráli, většinou i chováním.

Ze všech stran jsou na tebe slyšet dobré reference. Postup do soutěží ŘKČ Čechy je jistě zasloužený. Jaké změny to pro tebe bude znamenat?
Určitě mě to zase o něco více namotivuje, musím se od začátku prezentovat v tom nejlepším světle a udělám pro to maximum.

Kromě funkce rozhodčího jsi od jara také členem okresní komise rozhodčích. Sezóna je u konce, proto bych tě požádal o krátké zhodnocení uplynulého jara.
Ano, působím jako obsazovací úsek. Upřímně pořádně nevím, jak se k tomuto vyjádřit. Dělal jsem to první půlrok a stávaly se situace, kdy na sobotu odpoledne jsem měl k dispozici třeba jen 8 rozhodčích a to podle mě rozhodně není dobrá situace. Nemohu to ale srovnat s dřívějškem. Doufám, že se to zlepší.

 Není žádné tajemství, že na Rakovnicku je skutečně málo rozhodčích oproti sousedním okresům. Bylo těžké obsazovat utkání hlavně v sobotu odpoledne. Popř. Proč tomu tak je a jak by se mohla situace zlepšit?
Nepřibývají noví rozhodčí, respektive velmi málo, a zároveň někteří rozhodčí s jejich činností končí. Jedinou možností je nábor nových rozhodčích. Myslím, že naše komise rozhodčích pro to dělá maximum, stejně jako FAČR. Rozhodčích však nepřibývá. Bohužel. Doufám, že se situace zlepší, ale momentálně nedokážu říct, co by pro to asociace mohla udělat víc.

 Během celého jara jsi na okresní soutěže využíval až na vyjímky i rozhodčí z kraje a ŘKČ. Bylo to nutné nebo je to strategie?
V některých situacích to bylo opravdu životně nutné. O strategii to moc není – rozhodčí z vyšších soutěží se dají využívat minimálně, takže se s tím nedá počítat příliš dopředu.

Sousední OFS Beroun řeší nedostatek rozhodčích školenými oddílovým rozhodčími, kteří chodí kolegům s odznakem rozhodčího na „lajnu“. Nebyla by to cesta i pro náš okres?
Ano vím o tom a myslím si, že k tomuto kroku z důvodu nedostatku rozhodčích bude muset přistoupit i OFS Rakovník.

Nakonec  se zeptám jaké máš tedy svoje osobní cíle do dalšího soutěžního ročníku?
Chtěl bych podat co nejlepší výkony, dobře se zapsat v soutěžích ŘKČ a ukázat, že jsem se do nich dostal právem. Na závěr mi jen dovol, abych poděkoval všem svým kamarádům, kolegům a rodině, prostě všem těm, kteří mě podporovali a stále podporují. Ještě je přede mnou ale hodně práce.

Milane, díky za rozhovor! Ať se ti daří! 🙂

 

 

1,677 total views, 2 views today