Rozhovor: Josef Škultéty: “Ty ten tým o zápas vedeš jak Bican, když trénoval Kladno. V hospodě napsal sestavu na tácek a poslal ho do kabiny.”

Při cestě na Lužnou, kde pan Škultéty žije, jsem ani nevěděl, na co všechno se ho budu ptát. Pouze jsem tušil, že jeho jméno znám z fotbalového prostředí. A také jsem znal skutečnost, která mě za ním přivedla. Zachránil lidský život. Později se ukázalo, že to nebyl život zdaleka první. Od OFS Rakovník obdržel cenu FAIR PLAY.
A jak to tak v životě bývá můj problém s minimem připravených otázek vzal brzy za své. Upřímně řečeno ani jsem si neškrtl. Téměř dvouhodinové povídání uteklo jako voda a já stihl položit jedinou otázku. Vše ostatní tak nějak přirozeně přineslo nenucené povídání.

BOX

Boxovat jsem začal na Slovensku, odkud pocházím. A to jsem míval 48kg. Lidí řvali: “Hoďte tam to kůzle!” V Praze jsem boxoval za Slavoj Žižkov ze kterého pak byly Uhelné sklady. Boxovalo se v Radio paláci a v Hotelu Tichý.  V Rakovníku se boxovalo v Osvěťáku. To jsem boxoval za ČKD Kladno. Rakovník proti mě postavil Mendíka. Když jsem šel do ringu, tak lidi jenom říkali: “Jéé, ten bude ale bit!” 🙂 Ale vyhrál jsem na body.
Byl jsem v širší nominaci na Olympijské hry v Tokiu. Vždyť já válčil s Bohoušem Němečkem (vítěz OH v Římě 1960) v Děčíně na “Střeláku”. Bylo tam 4000 lidí a prohrál jsem s ním na body.

MASÉŘINA

Na SK jsem dělal maséra 20 let, to je generací… To tenkrát postupovali do divize a to mě tam natáhl Rudolf Baťa tehdejší šéf fotbalového svazu. Byla výhoda, že ČSTV organizovalo masérské kurzy. Ale né jako teď, že za tři měsíce je masér každej. To trvalo dva roky.  V té době tady byl Linhart, Šulc, Křivánkové a Němeček. Ti  přišli z Kladna. To muselo být někdy kolem roku 1978. Se postupovalo z divize do ČFL. A pak se hrála první národní liga. A to v té době se dali všechny Keramické závody dohromady a začaly sem chodit posily. První byl Bóža Veselý ze Sparty. A dál přicházeli Segi (Robert Segmüller) ze Slavie, Hamřík, Melichar, Málek, Moravčík a už se to sem valilo. A to já s nima normálně trénoval. Segi řval na tréninku: “Udělejte mu registraci!”. Taky jsme hráli třeba “na dvě” a já hlídal Bóžu Veselýho. Na rychlost jsem se mu vyrovnal, ale fotbalově určitě né. Jsem takhle beželi oba za balónem, já mu to chtěl vypíchnout a on mě tak nabral, že jsem si vyhodil loket. Jenže mi to pak špatně nahodili a uštípli mi chrupavku. A to já jsem ještě boxoval v té době a tu pravou ruku jsem už tak od sebe nenatáhl.
Pak pozdějc tady trénoval Závoďák (Milan Závodský). Byla zimní příprava, v neděli dopoledne. Říkal jsem si, oni trénujou, tak přijdu dřív a ještě si tam udělám nějakou práci. Správcem byl Emil ještě. Já tam přišel a Emilovi říkam: “Kde jsou?” a Emil říká: “Neteče teplá voda a tak šli do hospody!”

Stalo se, že v Králově Dvoře přišli o jednoho maséra. Po čase mi volal mi kamarád ať jdu k nim. Že teda ještě jednoho maséra mají, ale ten se bude starat jen o materiál. A tak jsem tam šel, ale oficiálně jsem byl údržbář reklamních ploch. No a byl jsem tam tři roky.

Zase jsem se vrátil do Rakovníka, kde jsem byl až do toho krachu, to bylo pod Frantou Urikem.
Ještě jsem nakonec byl v Lokomotivě Kladno a v Tuchlovicích. Pak jsem ale řekl, že už končím.

Jednomu trenérovi jsem tam řekl: “Ty ten tým o zápas vedeš jak Bican, když trénoval Kladno. V hospodě napsal sestavu na tácek a poslal ho do kabiny.” 😀


ZACHRÁNĚNÉ ŽIVOTY

Vlastně už to bude sedm lidí. První byl Míra Křivánek. Rozhodčí nás na hřiště pustili pozdě. A on měl zapadlej jazyk a už byl modrej. Já jsem mu silou roztáhl čelisti a Dr. Zíma mu vytáhl jazyk. Hned se chytl a začal dýchat. To byl první. Pak byl Jindra Bureš. ten to měl to samé. Ale to u jsem letěl rovnou. Rozhodčí na mě často hrozil, ale já mu říkám: “Vyliž si prdel! Já asi tak budu čekat, než mě zavoláš a bude průser, ty vole!” Pak Standa Beránek. On chytával tady za Rakovník (SK Rakovník). Hráli jsme v Mělníku a tam to trénoval Přenosil (bývalý trenér SK Rakovník). On si šel z branky pro míč a jeden hráč mu ji nandal na žebra. Já to viděl a hned jsem tam letěl.
V Tuchlovicích se po sezóně v zimě ještě hrál zápas hráči proti vedení. Láďa Hodan, v té době asistent trenéra to pískal. Hodil buly, chtěl odcouvat a najednou bác, nějak se mu to zadrclo a dal si hlavou o led. Tak jsem vyskočil ze střídačky a letěl tam.
V tom Janově se normálně hrálo a my jsme seděli za brankou u hospody a koukali na fotbal. Najednou volal někdo, jestli je tu nějaký zdravotník. Tak jsem nechal pivo a mazal tam. Rychle jsem mu zaklonil hlavu, aby mu nezapadl jazyk a začal jsem masírovat srdce. Vůbec nevnímal. Nechal jsem lidi, aby z jeho mobilu zavolali manželce. Bylo potřeba vědět, jestli nebere nějaké prášky. Fotbal se zastavil, takových 20 minut se nehrálo. Pak už začal reagovat na studenou vodu a začal chytat barvu, ale vědomí pořád neměl.  Záchranka ho vezla rovnou na Kladno.
Já jsem měl výhodu, že jsem byl na Poldovce na úrazovce jako řidič sanitky a s doktorama v ordinaci jsem všechno viděl jak se děla. Já jsem měl v lékárně všechno a věděl jsem, jak to použít.

ZACHRÁNCE SPORTOVNÍCH HVĚZD

Víš, jak hrál za Spartu Folprecht, tak pro toho jsem dělal obličejovou masku. To ještě dorost Sparty měl jet na turnaj do Francie, ale jemu chvíli před tím zlomili nos. Já mám takový dlahy na to. To se dá do horký vody a krásně se to tvaruje. Pak to vychladne a dá se to řezat, brousit. Jeho táta mi pak říkal: “Já to pak ještě nastříkal v barvách Sparty. Kluk s tím přišel na fotbal a všichni chtěli vědět, kde se to vyrábí a chtěli adresu.” Vlastně úplně první masku jsem dělal Karlovi Procházkovi tady z Rakovníka. Ještě před maskami jsem ale dělal dlahu na zápěstí Jardovi Jágrovi. To mu byla 17 let. Tohle všechno jsem se naučil od Harryho Martínka. (bývalý masér čs. hokejového nár. mužstva)

 

Josef Škultéty přebírá Cenu FAIR PLAY OFS Rakovník z rukou předsedy DK Ivo Duchoně

1,045 total views, 1 views today